Historie místní části Habartice

Německý název obce Ebersdorf je odvozen od osobního jména Eberhart, jež bylo do staročeštiny přejato v podobě Habart. Habartice tvořily administrativní jednotku s osadou Rudkov a katastrální obcí Pleče. Společný katastr těchto sídlišť měl rozlohu 1104 hektarů. Pleče byly v roce 1949 připojeny k Jindřichovu, jehož částí se v roce 1970 staly rovněž Habartice s Rudkovem, který v té souvislosti ztratil svou relativní samostatnost a v roce 1980 potkal stejný osud katastrální obec Pleče.
Počet obyvatel Habartic se až do poloviny 20. století mírně zvyšoval. V roce 1900 žilo ve 139 domech 844 obyvatel (v Habarticích 548 obyvatel v 89 domech, v Rudkově 59 v 10 domech a v Plečích 237 obyvatel ve 40 domech). V roce 1930 bylo v Habarticích 901 obyvatel a mezi nimi jen 18 Čechů. Vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce vedlo do roku 1950 k radikálnímu poklesu na 286 obyvatel v 77 domech v Habarticích (z toho v Rudkově jen 24 obyvatel ve třech domech) a na 170 obyvatel ve 39 domech v Plečích. Při posledním sčítání v roce 1991 bylo v Habarticích zjištěno jen 93 obyvatel a 30 trvale obydlených domů.
Jako farní ves jsou Habartice poprvé zmíněny v papežské bule z roku 1351 vymezující hranice nově zřízeného litomyšlského biskupství. V roce 1437 byla ves součástí kolštejnského panství. O faře se mladší prameny ne-zmiňují, zřejmě zanikla za husitských válek. Podle lánového rejstříku hospodařilo v roce 1677 v Habarticích 32 usedlíků a do roku 1834 se počet domů zvýšil na 74 se 479 obyvateli. Filiální kostelík Neposkvrněného Početí P. Marie byl vystavěn nekatolíky v době předbělohorské, zvětšen byl přestavbou v roce 1842.
Osada Pleče (německy Platsch) byla založena v polovině 16. století a její jméno se snad původně vztahovalo na dnes bezejmenný hrádek,jehož zbytky jsou patrné na blízkém kopci (Pletkův hrádek nebo ves, od osobního jména Pletek). Neporozuměním německému názvu vznikla v polovině 19. století česká zkomolenina Pláč. Předchůdcem sídliště byl snad vrchnostenský hamr. Podle lánového rejstříku zde hospodařilo 19 zahradníků a do roku 1834 se zvýšil počet domů na 32 se 175 obyvateli. V 16. století vznikla rovněž osada Rudkov (německy Erzberg) a byla pojmenována podle ložiska železné rudy, jež se zde těžila ještě v 19. století. V roce 1677 zde hospodařilo 8 zahradníků a v roce 1834 měla osada jen 10 domů a 45 obyvatel.
Po roce 1848 připadly Habartice i tehdy ještě samostatná obec Pleče k soudnímu okresu Staré Město v šumperském hejtmanství. Zůstávaly zemědělskými sídlišti, ale obyvatelé nacházeli obživu také v rozvíjející se jindřichovské papírně. Proto byla za první republiky rozhodující politickou silou v obci německá sociální demokracie a své dominující postavení si udržela i po nástupu K. Henleina. Obě katastrální obce měly školu. Starší v Habarticích měla stálého učitele již od roku 1790 a budovu z roku 1802. Habartickou školu navštěvovaly původně i děti z Plečí, kde bylo zahájeno vyučování v nové školní budově až v roce 1886.
Nedostatečné osídlení po roce 1945 a koncentrace obyvatel u papírny v údolí Branné vedly k faktickému zániku někdejší osady Rudkov, ke splynutí Plečí s blízkým Jindřichovem a k postupnému vylidňování Habartic. Na pozemcích zdejších katastrů začal v roce 1949 hospodařit Státní statek Staré Město. V roce 1990 byl v obci jen jediný obchod se smíšeným zbožím.
Na ostrohu nad soutokem Staříče a Branné (u bývalé obce Pleče) se nachází zbytky tvrze oválného půdorysu. O tvrzi není zmínka v písemných pramenech, existovala ve 13. až 15. století.