Historie obce Přáslavice
Krajina, v níž leží naše obec, byla už obydlena před 5.000 - 2.000 lety př. Kristem. Svědčí o tom archeologické vykopávky prováděné při výstavbě dálnice.
První písemné zmínky o naší obci jsou z roku 1131, kdy se o Přáslavicích zmiňuje listina olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka /syna kronikáře Kosmy/. Obec tehdy podléhala kapitule biskupského kostela. Základním zdrojem obživy byla půda. Kromě odvodů biskupskému panství, museli majitelé půdy odvádět desátky i děkanovi ve Velké Bystřici, protože Přáslavice neměly nikdy vlastní kostel. Zdravotní a sociální poměry byly velmi špatné.
Velký vliv na rozvoj obce měla první i druhá světová válka. Životní zkušenosti doma i na frontách přispěly k posílení vlasteneckého uvědomění. Hrálo se velmi dobré ochotnické divadlo, velkou činnost vyvíjel Sokol a hasiči. Před II. světovou válkou byli v Přáslavicích lidovci, soc. demokraté, národní socialisté a komunisti.
V roce 1950 - 1960 se obec rozrostla o vojenské sídliště. Znamenalo to nejen rozšíření obce, ale i výstavbu obchodu, ordinace lékařů, obec se dočkala MŠ a rozšíření počtu tříd ve škole /ze 3. tříd - 6. tříd a ŠD/.
Největší stagnaci zaznamenala obec v době desetiletí integrace s Velkou Bystřicí. V roce 1990 jsme se osamostatnili a obec dosáhla rozmachu. Po celou dobu 1948 - 89 měla v obci hlavní vliv KSČ. Byla utlumena činnost lidovců, v NF pracovala TJ Sokol, požárníci, zahrádkáři, ČSČK a ČSŽ.
V roce 1990 zrušil činnost ČSŽ, obnovili svou činnost lidovci, byla obnovena ČSSD.
Od roku 1999 má obec obecní znak a prapor :
Obilný klas - prezentuje zemědělskou obec
přeslice s předivem - pracovní techniku a předivo
nit (příze) s cívkou - odvození jména zakladatele (Přaslav - Přáslav)
květ lilie stylizovaný - znamení jména osady Liliová
červená barva - zemědělská půda
zelená barva - hřbet Nízkého Jeseníku s Oderskými vrchy
První písemné zmínky o naší obci jsou z roku 1131, kdy se o Přáslavicích zmiňuje listina olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka /syna kronikáře Kosmy/. Obec tehdy podléhala kapitule biskupského kostela. Základním zdrojem obživy byla půda. Kromě odvodů biskupskému panství, museli majitelé půdy odvádět desátky i děkanovi ve Velké Bystřici, protože Přáslavice neměly nikdy vlastní kostel. Zdravotní a sociální poměry byly velmi špatné.
Velký vliv na rozvoj obce měla první i druhá světová válka. Životní zkušenosti doma i na frontách přispěly k posílení vlasteneckého uvědomění. Hrálo se velmi dobré ochotnické divadlo, velkou činnost vyvíjel Sokol a hasiči. Před II. světovou válkou byli v Přáslavicích lidovci, soc. demokraté, národní socialisté a komunisti.
V roce 1950 - 1960 se obec rozrostla o vojenské sídliště. Znamenalo to nejen rozšíření obce, ale i výstavbu obchodu, ordinace lékařů, obec se dočkala MŠ a rozšíření počtu tříd ve škole /ze 3. tříd - 6. tříd a ŠD/.
Největší stagnaci zaznamenala obec v době desetiletí integrace s Velkou Bystřicí. V roce 1990 jsme se osamostatnili a obec dosáhla rozmachu. Po celou dobu 1948 - 89 měla v obci hlavní vliv KSČ. Byla utlumena činnost lidovců, v NF pracovala TJ Sokol, požárníci, zahrádkáři, ČSČK a ČSŽ.
V roce 1990 zrušil činnost ČSŽ, obnovili svou činnost lidovci, byla obnovena ČSSD.
Od roku 1999 má obec obecní znak a prapor :
Obilný klas - prezentuje zemědělskou obec
přeslice s předivem - pracovní techniku a předivo
nit (příze) s cívkou - odvození jména zakladatele (Přaslav - Přáslav)
květ lilie stylizovaný - znamení jména osady Liliová
červená barva - zemědělská půda
zelená barva - hřbet Nízkého Jeseníku s Oderskými vrchy
UMÍSTĚNÍ
- Území obce: Přáslavice
- Správní obvod 2: Olomouc
- Správní obvod 3: Olomouc
- Území NUTS 4: Okres Olomouc
- Území NUTS 3: Olomoucký kraj
- Území NUTS 2: Střední Morava
- Turistická oblast: 36 Střední Morava - Haná
- Turistický region: Střední Morava
DALŠÍ INFORMACE: http://bystricka.mikroregion.cz/praslavice/
Typ záznamu: Historie (archivní dokument)
AKTUALIZACE: Markéta Mácová org. 56, 04.12.2002 v 13:01 hodin