Historie obce Bouzov
V malebné krajině posledních výběžků Drahanské vrchoviny,v severozápadní části okresu Olomouc, leží obec Bouzov.
Bouzov nese jméno patrně po svém zakladateli Búzovi z Búzova, který byl prvním známým držitelem obce počátkem 14. století. Ten také dal postavit zdejší hrad, jenž měl střežit obchodní stezku vycházející z Olomouce údolím Třebůvky až k Jevíčku.
Až do 17. století se na Bouzově vystřídalo několik českých šlechtických rodů, z nichž nejznámější byli pánové z Kunštátu a Poděbrad.
V roce 1695 prodal kvůli dluhům poslední český majitel celé Bouzovské panství řádu Německých rytířů.
Až v roce 1850, v rámci nového správního řízení, se Bouzov stal součástí nově vzniklého okresního hejtmanství v Litovli. Vymanil se tak po právní stránce ze závislosti na majiteli panství řádu Německých rytířů. Rozhodující pozice velkostatku řádu však přetrvala.
Celkově lze Bouzov v druhé polovině 19. století charakterizovat jako poměrně chudé městečko, hospodářsky závislé na bývalé vrchnosti.
Nejvýznamnější událostí v dějinách obce se stala na přelomu 19. a 20. století velkorysá přestavba hradu, kterou uskutečnil nový velmistr řádu, arcivévoda Evžen Habsburský. Přestavba ovlivnila i celkový vzhled městečka, neboť výrazně stoupl počet zdejších obyvatel.
Bouzov se stal kulturním a společenským střediskem celého okolí.
Bouzov nese jméno patrně po svém zakladateli Búzovi z Búzova, který byl prvním známým držitelem obce počátkem 14. století. Ten také dal postavit zdejší hrad, jenž měl střežit obchodní stezku vycházející z Olomouce údolím Třebůvky až k Jevíčku.
Až do 17. století se na Bouzově vystřídalo několik českých šlechtických rodů, z nichž nejznámější byli pánové z Kunštátu a Poděbrad.
V roce 1695 prodal kvůli dluhům poslední český majitel celé Bouzovské panství řádu Německých rytířů.
Až v roce 1850, v rámci nového správního řízení, se Bouzov stal součástí nově vzniklého okresního hejtmanství v Litovli. Vymanil se tak po právní stránce ze závislosti na majiteli panství řádu Německých rytířů. Rozhodující pozice velkostatku řádu však přetrvala.
Celkově lze Bouzov v druhé polovině 19. století charakterizovat jako poměrně chudé městečko, hospodářsky závislé na bývalé vrchnosti.
Nejvýznamnější událostí v dějinách obce se stala na přelomu 19. a 20. století velkorysá přestavba hradu, kterou uskutečnil nový velmistr řádu, arcivévoda Evžen Habsburský. Přestavba ovlivnila i celkový vzhled městečka, neboť výrazně stoupl počet zdejších obyvatel.
Bouzov se stal kulturním a společenským střediskem celého okolí.
UMÍSTĚNÍ
- Území obce: Bouzov
- Správní obvod 2: Litovel
- Správní obvod 3: Litovel
- Území NUTS 4: Okres Olomouc
- Území NUTS 3: Olomoucký kraj
- Území NUTS 2: Střední Morava
- Turistická oblast: 36 Střední Morava - Haná
- Turistický region: Střední Morava
DALŠÍ INFORMACE: http://litovelsko.mikroregion.cz/bouzov/
Typ záznamu: Historie (archivní dokument)
AKTUALIZACE: Markéta Mácová org. 56, 28.11.2002 v 09:29 hodin