Přírodní památka Lišková
Základní údaje: Přírodní památku Lišková tvoří smíšený lesní porost, který se nachází na severozápadních svazích, asi 400 m severně od vrcholu Korytovo (881,6 m), v pramenné oblasti Velké Smradlavé (pravostranného přítoku Bílé Ostravice), v nadmořské výšce 745 - 775 m, asi 3 km západně horského střediska Bumbálka. Katastrální území Bílá, obvod lesního závodu Ostravice, polesí Kavalčanky, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno v r. 1973, celková rozloha 2,4804 ha.
Motiv ochrany: Lidskými zásahy ovlivněné lesní porosty s dosud hojnou květenou původních lesních společenstev. Hlavním předmětem ochrany je v CHKO Beskydy ojedinělý výskyt řeřišnice trojlisté (Cardamine trifolia).
Geologie, půdní poměry: Nejsevernější pásmo magurské jednotky tvořené střídajícími se soláňskými a bělověžskými vrstvami. Horský reliéf je silně denudovaný, s mocnými zvětralinami, jsou na nich vyvinuty hluboké hnědé lesní půdy.
Botanika: Ze stromů zde převládá smrk ztepilý (Picea abies), dále je zastoupen buk lesní (Fagus sylvatica), v menší míře i javor klen (Acer pseudoplatanus) a jedle bělokorá (Abies alba). V bylinném patře, na místech s vyšší půdní vlhkostí, roste devětsil bílý (Petasites albus), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), čarovník alpský (Circaea alpina), řeřišnice hořká (Cardamine amara) aj. Na sušších stanovištích tvoří podrost četné druhy kapraďorostů jako papratka samičí (Athyrium filix-femina), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris). Dále se zde vyskytuje bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kakost smrdutý (Geranium robertianum), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), ostřice lesní (Carex sylvatica), pitulník horský (Galeobdolon montanum), pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides), svízel vonný (Galium odoratum), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), violka lesní (Viola reichenbachiana) a žindava evropská (Sanicula europaea).
Místy najdeme typické druhy bučin - kyčelnici cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), rozrazil horský (Veronica montana), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), věsenku nachovou (Prenanthes purpurea) a druhy kyselých bučin, např. brusnici borůvku (Vaccinium myrtillus), biku hajní (Luzula luzuloides), jestřábník zední (Hieracium murorum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) a třtinu rákosovitou (Calamagrostis arundinacea). Řeřišnice trojlistá (Cardamine trifolia) je alpským migrantem a je hojná především ve střední a dolní části území.
Zoologie: Kulturnější charakter lesních porostů poskytuje vhodné podmínky pouze pro běžné druhy živočichů, jako jsou mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), krahujec obecný (Accipiter nisus), sluka lesní (Scolapax rusticola), holub hřívnáč (Columba palumbus), kos horský (Turdus torquatus), králíček obecný (Regulus regulus), pěvuška modrá (Prunella modularis) a veverka obecná (Sciurus vulgaris). Lišková je díky své poloze na úbočí odlehlého pohraničního hřebene areálem výskytu velkých šelem, vzácně zde prochází rys ostrovid (Lynx lynx), medvěd hnědý a vlk evropský.
Lesnictví: Les je zařazen do uznaných semenných porostů s průměrným věkem 240 let, což umožňuje získat geneticky kvalitní následný porost přirozenou obnovou. V lesních porostech je možno hospodařit jen podle platných lesních hospodářských plánů, při jejichž zpracování se vychází ze speciálních plánů ochrany.
Management, ohrožení, návrhy opatření: Dlouhodobým cílem péče o území je postupné zvyšování podílu buku a jedle. Zásahy jsou soustředěny především na podporu přirozeného zmlazení lesních porostů a jejich ochranu před okusem spárkatou zvěří. Nedaleko horního okraje chráněného území prochází červeně značená hřebenová turistická trasa z Bumbálky přes vrcholy Beskyd a Korytovo do Turzovky, která vede střídavě po české i slovenské straně hranice.
Motiv ochrany: Lidskými zásahy ovlivněné lesní porosty s dosud hojnou květenou původních lesních společenstev. Hlavním předmětem ochrany je v CHKO Beskydy ojedinělý výskyt řeřišnice trojlisté (Cardamine trifolia).
Geologie, půdní poměry: Nejsevernější pásmo magurské jednotky tvořené střídajícími se soláňskými a bělověžskými vrstvami. Horský reliéf je silně denudovaný, s mocnými zvětralinami, jsou na nich vyvinuty hluboké hnědé lesní půdy.
Botanika: Ze stromů zde převládá smrk ztepilý (Picea abies), dále je zastoupen buk lesní (Fagus sylvatica), v menší míře i javor klen (Acer pseudoplatanus) a jedle bělokorá (Abies alba). V bylinném patře, na místech s vyšší půdní vlhkostí, roste devětsil bílý (Petasites albus), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), čarovník alpský (Circaea alpina), řeřišnice hořká (Cardamine amara) aj. Na sušších stanovištích tvoří podrost četné druhy kapraďorostů jako papratka samičí (Athyrium filix-femina), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris). Dále se zde vyskytuje bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kakost smrdutý (Geranium robertianum), kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere), ostřice lesní (Carex sylvatica), pitulník horský (Galeobdolon montanum), pryšec mandloňovitý (Tithymalus amygdaloides), svízel vonný (Galium odoratum), šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), violka lesní (Viola reichenbachiana) a žindava evropská (Sanicula europaea).
Místy najdeme typické druhy bučin - kyčelnici cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), rozrazil horský (Veronica montana), kokořík přeslenitý (Polygonatum verticillatum), věsenku nachovou (Prenanthes purpurea) a druhy kyselých bučin, např. brusnici borůvku (Vaccinium myrtillus), biku hajní (Luzula luzuloides), jestřábník zední (Hieracium murorum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) a třtinu rákosovitou (Calamagrostis arundinacea). Řeřišnice trojlistá (Cardamine trifolia) je alpským migrantem a je hojná především ve střední a dolní části území.
Zoologie: Kulturnější charakter lesních porostů poskytuje vhodné podmínky pouze pro běžné druhy živočichů, jako jsou mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), krahujec obecný (Accipiter nisus), sluka lesní (Scolapax rusticola), holub hřívnáč (Columba palumbus), kos horský (Turdus torquatus), králíček obecný (Regulus regulus), pěvuška modrá (Prunella modularis) a veverka obecná (Sciurus vulgaris). Lišková je díky své poloze na úbočí odlehlého pohraničního hřebene areálem výskytu velkých šelem, vzácně zde prochází rys ostrovid (Lynx lynx), medvěd hnědý a vlk evropský.
Lesnictví: Les je zařazen do uznaných semenných porostů s průměrným věkem 240 let, což umožňuje získat geneticky kvalitní následný porost přirozenou obnovou. V lesních porostech je možno hospodařit jen podle platných lesních hospodářských plánů, při jejichž zpracování se vychází ze speciálních plánů ochrany.
Management, ohrožení, návrhy opatření: Dlouhodobým cílem péče o území je postupné zvyšování podílu buku a jedle. Zásahy jsou soustředěny především na podporu přirozeného zmlazení lesních porostů a jejich ochranu před okusem spárkatou zvěří. Nedaleko horního okraje chráněného území prochází červeně značená hřebenová turistická trasa z Bumbálky přes vrcholy Beskyd a Korytovo do Turzovky, která vede střídavě po české i slovenské straně hranice.
UMÍSTĚNÍ
- Území obce: Bílá
- Správní obvod 2: Frýdlant nad Ostravicí
- Správní obvod 3: Frýdlant nad Ostravicí
- Území NUTS 4: Okres Frýdek-Místek
- Území NUTS 3: Moravskoslezský kraj
- Území NUTS 2: Moravsko-Slezsko
- Turistická oblast: 38 Beskydy - Valašsko
- Turistický region: Severní Morava a Slezsko
DALŠÍ INFORMACE: http://www.obecbila.cz
Typ záznamu: Přírodní památka
AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 11.02.2010 v 08:45 hodin