Karlov pod Pradědem
Karlov pod Pradědem je místní část obce Malá Morávka.
Rozhraní mezi Karlovem a Malou Morávkou je téměř nepostřehnutelné. Podobně jako jinde v Jeseníkách navazují i tady obě vesnice bezprostředně na sebe. A to i přes to, že kdysi jedna náležela Řádu německých rytířů a územně náležela do Slezska, kdežto druhou založili v zemi moravské majitelé sousedního janovického panství, Ditrichštejnové.
Karlov je o celé století mladší než sesterská Malá Morávka, jejíž rozvinuté železářství podmínilo vlastně i jeho vznik. Obrovská potřeba dřeva, nezbytná při výrobě železa, přivedla janovickou vrchnost k rozhodnutí zužitkovat dřevo z vlastních lesů rozkládajících se při hraniční říčce Moravici a jejích přítocích.
Za čas založení Karlova je proto považován rok 1680, kdy tu byly kromě pily postaveny i první obytné domy.
Ke zdejším pilám přibyly časem také štoly a první železářská huť, zřejmě slévárna. Není sice přesně známo, kdy se tak stalo, ale už v roce 1708 radil hrabě Filip Zikmund z Dirichštejna poddaným, aby si přividělávali v dolech a hamrech v okolí. Připomínán je také tenkrát zdejší hamr na měď. V roce 1726 je navíc doložen vznik nového hamru, a sice "pod karlovskou hutí.”
Celé panství přešlo roku 1721 sňatkem Marie Arnoštky z Ditrichštejna do majetku rodu Harrachů. S ním i Karlov. Tenkrát tu už nebydleli pouze dřevaři, ale i hamerníci a havíři. S podporou janovického vrchnostenského úřadu si v letech 1752-3 vybudoval Antonín Schilder, drátař z Malé Morávky, novou drátovnu. K ní byl zřízen také nezbytný náhon s jezerem. V roce 1805 však tato huť vyhořela a bylo ji nutno znovu postavit. Jejího tehdejšího majitele a zakladatelova syna Ferdinanda však stavba natolik zadlužila, že všem musel roku 1818 prodat Antonínu Krischovi. Jedná se o č. p. 34, k němuž příslušel i výměnkářský domeček.
V historii Karlova Má své místo také dolování stříbra a olova, nebylo však zřejmě příliš úspěšné.
Úpadek průmyslu v Karlově a jeho postupný zánik nastal už v 19. století a pokračoval na začátku 20. století. Nezaznamenal však zánik obce, která se postupně stala turistickým a rekreačním místem, malebně situovaným uprostřed lesů. Nejstarší lidové chalupy pocházejí z konce 18. století a jsou nejenom ozdobou Karlova, ale i cenným dokumentem jeho vývoje.
Rozhraní mezi Karlovem a Malou Morávkou je téměř nepostřehnutelné. Podobně jako jinde v Jeseníkách navazují i tady obě vesnice bezprostředně na sebe. A to i přes to, že kdysi jedna náležela Řádu německých rytířů a územně náležela do Slezska, kdežto druhou založili v zemi moravské majitelé sousedního janovického panství, Ditrichštejnové.
Karlov je o celé století mladší než sesterská Malá Morávka, jejíž rozvinuté železářství podmínilo vlastně i jeho vznik. Obrovská potřeba dřeva, nezbytná při výrobě železa, přivedla janovickou vrchnost k rozhodnutí zužitkovat dřevo z vlastních lesů rozkládajících se při hraniční říčce Moravici a jejích přítocích.
Za čas založení Karlova je proto považován rok 1680, kdy tu byly kromě pily postaveny i první obytné domy.
Ke zdejším pilám přibyly časem také štoly a první železářská huť, zřejmě slévárna. Není sice přesně známo, kdy se tak stalo, ale už v roce 1708 radil hrabě Filip Zikmund z Dirichštejna poddaným, aby si přividělávali v dolech a hamrech v okolí. Připomínán je také tenkrát zdejší hamr na měď. V roce 1726 je navíc doložen vznik nového hamru, a sice "pod karlovskou hutí.”
Celé panství přešlo roku 1721 sňatkem Marie Arnoštky z Ditrichštejna do majetku rodu Harrachů. S ním i Karlov. Tenkrát tu už nebydleli pouze dřevaři, ale i hamerníci a havíři. S podporou janovického vrchnostenského úřadu si v letech 1752-3 vybudoval Antonín Schilder, drátař z Malé Morávky, novou drátovnu. K ní byl zřízen také nezbytný náhon s jezerem. V roce 1805 však tato huť vyhořela a bylo ji nutno znovu postavit. Jejího tehdejšího majitele a zakladatelova syna Ferdinanda však stavba natolik zadlužila, že všem musel roku 1818 prodat Antonínu Krischovi. Jedná se o č. p. 34, k němuž příslušel i výměnkářský domeček.
V historii Karlova Má své místo také dolování stříbra a olova, nebylo však zřejmě příliš úspěšné.
Úpadek průmyslu v Karlově a jeho postupný zánik nastal už v 19. století a pokračoval na začátku 20. století. Nezaznamenal však zánik obce, která se postupně stala turistickým a rekreačním místem, malebně situovaným uprostřed lesů. Nejstarší lidové chalupy pocházejí z konce 18. století a jsou nejenom ozdobou Karlova, ale i cenným dokumentem jeho vývoje.
SOUVISEJÍCÍ ODKAZY
- [ Turistická trasa ] Trasa Malá Morávka - Nad Velkou kotlinou - Malá Morávka 4.00 km
- [ Turistická trasa ] Trasa Malá Morávka - Nad Velkou kotlinou - Malá Morávka 18.00 km
UMÍSTĚNÍ
- Území obce: Malá Morávka
- Správní obvod 2: Rýmařov
- Správní obvod 3: Rýmařov
- Území NUTS 4: Okres Bruntál
- Území NUTS 3: Moravskoslezský kraj
- Území NUTS 2: Moravsko-Slezsko
- Turistická oblast: 43 Jeseníky
- Turistický region: Severní Morava a Slezsko
NA ÚZEMÍ MÍSTNÍ ČÁSTI EVIDUJEME
DALŠÍ INFORMACE: http://www.MalaMoravka.cz
Typ záznamu: Katastr (místní část)
AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 56, 06.11.2021 v 09:44 hodin