Historie města Dvůr Králové nad Labem
Doklady o nejstarší historii města neexistují. Časté požáry a nájezdy drancujících vojsk ničily nejen domy, tehdy dřevěné, ale i doklady o dávné minulosti města.
A tak první skutečnou zmínkou o městě, nazývaném Curia - Dvůr, je zápis z roku 1270. V té době už zde byl kostel a kolem něj osada. Z pozdější doby se pak zachovaly některé cenné doklady o životě ve městě. Nejstarší je tak zvaná Pergamenová kniha z roku 1417, druhá nejstarší a neméně významná je Pamětní kniha města Dvora, v níž jsou zápisy od roku 1456. Mezi vzácné knihy patří i Smolná kniha z roku 1584, ve které jsou zaznamenána vyznání zločinců před i po mučení. Zachovala se také některá královská privilegia, udělovaná městu.
Dvůr patřil mezi věnná města královen, tedy města, která král určil ovdovělým královnám, aby přispívala na jejich výdaje. Jinak tato města patřila, a tedy i Dvůr, vždy manželce panujícího krále.
Město mělo přirozeně zájem chránit svůj majetek i občany. Jeho poloha k tomu dávala velmi dobré podmínky, protože se rozkládá na širokém výběžku nad Labem a to bylo pro opevnění velmi výhodné. Tehdejší stavitel hradeb této polohy výborně využil. Zeď byla na pokraji svahů, což je dodnes vidět u nejzachovalejšího zbytku hradeb u kostela. Zbytek městského opevnění najdeme ještě na západní straně města ve Valové uličce i na dalších místech a dochovanou unikátní stavbou je jediná ze čtyř věží, jež stály u městských bran, věž Šindelářská, střežící severní bránu, která své jméno dostala podle ulice, v níž měli své dílny výrobci šindelů. Kromě hradeb byla přirozenou ochranou města na západě řeka Labe a na východě Hartský potok.
A tak dík zbytkům hradeb i zachovanému půdorysu historického středu města si můžeme dobře představit, jak probíhal život našich předků - křest v kostele, na radnici se rozhodovalo o osudech města, středem dění bylo náměstí, stání na pranýři patřilo k běžným trestům a život končil na hřbitově, který byl tenkrát kolem kostela. Vše uvnitř hradeb, na ploše několika set metrů čterečních.
Návštěvníkům, kteří přijíždějí do Dvora Králové nad Labem z kterékoli světové strany, se dříve nebo později otevře nádherný pohled na město. Dominantou je vždy kostel sv. Jana Křtitele s krásnou, štíhlou věží, na níž se třpytí pozlacený kříž i báň a ve které jsou uloženy dokumenty z přístavby věže v roce 1873 i z velké opravy v roce 1988.
Zbytky románské apsidy, objevené v jižní zdi kostela v roce 1911, ukazují na stavbu z pozdní doby tohoto období.
Zajímavou kapitolou v historii královédvorského kostela byl nález Rukopisu v klenuté kobce kostelní věže, v níž město ukládalo peníze i městská privilegia. I když se prokázalo po dlouhotrvajících sporech, že jde o dovedně zhotovený falzifikát, nelze mu upřít vliv na literární, hudební, sochařská i malířská umělecká díla.
Z významných budov dominuje severní straně náměstí krásná budova historické radnice, postavená po velkém požáru v roce 1572. Dnes jsou v této budově reprezentační prostory města a výstavní síň. Uprostřed severní strany pak stojí vynikající secesní stavební památka, kterou je budova Městské spořitelny.
Na západní straně náměstí jsou měšťanské domy, připomínající kamennou výstavbu města z první poloviny 18. století. Z dalších zajímavých budov je to Kohoutův dvůr, vysoce hodnotná barokní stavba, dnes sídlo Městského muzea nebo Hankův dům, budova divadelní, která slouží nepřetržitě svému účelu již přes 120 let.
A tak první skutečnou zmínkou o městě, nazývaném Curia - Dvůr, je zápis z roku 1270. V té době už zde byl kostel a kolem něj osada. Z pozdější doby se pak zachovaly některé cenné doklady o životě ve městě. Nejstarší je tak zvaná Pergamenová kniha z roku 1417, druhá nejstarší a neméně významná je Pamětní kniha města Dvora, v níž jsou zápisy od roku 1456. Mezi vzácné knihy patří i Smolná kniha z roku 1584, ve které jsou zaznamenána vyznání zločinců před i po mučení. Zachovala se také některá královská privilegia, udělovaná městu.
Dvůr patřil mezi věnná města královen, tedy města, která král určil ovdovělým královnám, aby přispívala na jejich výdaje. Jinak tato města patřila, a tedy i Dvůr, vždy manželce panujícího krále.
Město mělo přirozeně zájem chránit svůj majetek i občany. Jeho poloha k tomu dávala velmi dobré podmínky, protože se rozkládá na širokém výběžku nad Labem a to bylo pro opevnění velmi výhodné. Tehdejší stavitel hradeb této polohy výborně využil. Zeď byla na pokraji svahů, což je dodnes vidět u nejzachovalejšího zbytku hradeb u kostela. Zbytek městského opevnění najdeme ještě na západní straně města ve Valové uličce i na dalších místech a dochovanou unikátní stavbou je jediná ze čtyř věží, jež stály u městských bran, věž Šindelářská, střežící severní bránu, která své jméno dostala podle ulice, v níž měli své dílny výrobci šindelů. Kromě hradeb byla přirozenou ochranou města na západě řeka Labe a na východě Hartský potok.
A tak dík zbytkům hradeb i zachovanému půdorysu historického středu města si můžeme dobře představit, jak probíhal život našich předků - křest v kostele, na radnici se rozhodovalo o osudech města, středem dění bylo náměstí, stání na pranýři patřilo k běžným trestům a život končil na hřbitově, který byl tenkrát kolem kostela. Vše uvnitř hradeb, na ploše několika set metrů čterečních.
Návštěvníkům, kteří přijíždějí do Dvora Králové nad Labem z kterékoli světové strany, se dříve nebo později otevře nádherný pohled na město. Dominantou je vždy kostel sv. Jana Křtitele s krásnou, štíhlou věží, na níž se třpytí pozlacený kříž i báň a ve které jsou uloženy dokumenty z přístavby věže v roce 1873 i z velké opravy v roce 1988.
Zbytky románské apsidy, objevené v jižní zdi kostela v roce 1911, ukazují na stavbu z pozdní doby tohoto období.
Zajímavou kapitolou v historii královédvorského kostela byl nález Rukopisu v klenuté kobce kostelní věže, v níž město ukládalo peníze i městská privilegia. I když se prokázalo po dlouhotrvajících sporech, že jde o dovedně zhotovený falzifikát, nelze mu upřít vliv na literární, hudební, sochařská i malířská umělecká díla.
Z významných budov dominuje severní straně náměstí krásná budova historické radnice, postavená po velkém požáru v roce 1572. Dnes jsou v této budově reprezentační prostory města a výstavní síň. Uprostřed severní strany pak stojí vynikající secesní stavební památka, kterou je budova Městské spořitelny.
Na západní straně náměstí jsou měšťanské domy, připomínající kamennou výstavbu města z první poloviny 18. století. Z dalších zajímavých budov je to Kohoutův dvůr, vysoce hodnotná barokní stavba, dnes sídlo Městského muzea nebo Hankův dům, budova divadelní, která slouží nepřetržitě svému účelu již přes 120 let.
UMÍSTĚNÍ
- Území obce: Dvůr Králové nad Labem
- Správní obvod 2: Dvůr Králové nad Labem
- Správní obvod 3: Dvůr Králové nad Labem
- Území NUTS 4: Okres Trutnov
- Území NUTS 3: Královéhradecký kraj
- Území NUTS 2: Severovýchod
- Turistická oblast: 23 Podzvičínsko
- Turistický region: Východní Čechy
DALŠÍ INFORMACE: http://www.mudk.cz
Typ záznamu: Historie (archivní dokument)
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 31.08.2004 v 12:43 hodin