Historie obce Vestec
Vestec se samotou Nouzínem se nachází 5 km severozápadním směrem od města Česká Skalice.
Ve Vestci stávala na pozemku číslo 1 tvrz. U této tvrze vznikla malá vesnice a od tohoto názvu pravděpodobně postupným vývojem slova ves vznikl současný název Vestec.
První písemná zmínka o Vestci pochází z roku 1415, kdy je zmíněn Hynek z Dubé jako majitel na Heřmanicích a Vestci. V dobách pohusitských měli ve vlastnictví panství zahrnující i Vestec Strakové z Nedabylic. Majitelem Vestce byl také Jan Straka, jenž se zúčastnil Sv.Kateřinského sněmu roku 1450, kde se hlavně jednalo, jak zakročit proti loupeživým rytířům Koldům ze Žampachu.
Roku 1562 měli v držení Vestec a Heřmanice Zdislav Straka a jeho bratr Jan Starka mladší. Zdislav se uvádí k roku 1572 v tituláři českých stavů a roku 1575 za svědka koupeného statku Skaličky nad Úpou. Následujícím majitelem je Petr Straka, jenž zčásti zakoupil a dílem dědil Heřmanice, Vestec a další movitý majetek. Petr zastával úřad hejtmana hradeckého kraje a umírá roku 1617. Po Petru Strakovi hospodařil na panství jeho nejstarší syn Jindřich, který byl též regentem panství Trčkových.
Roku 1634 byl zavražděn Albrecht z Valdštejna. Trčka z Lípy patřil mezi jeho stoupence a byl následně sťat a byly mu také zkonfiskovány statky. Po smrti Trčkově byly zabaveny statky i Jindřichu Strakovi a následně prodány za 30 tisíc zlatých císařskému plukovníkovi Štěpánovi Verfenu de S. Muritio za věrnou službu císaři. Od něho koupil roku 1637 heřmanské zboží, tedy i Vestec, Oktavian Piccolomini za 21 541 zlatých.
Po skončení třicetileté války roku 1648 dva jezuité s doprovodem několika vojáků, aby se jim nic nestalo, jezdili po náchodském panství a obraceli zbylé evangelíky na víru katolickou. Ve Vestci se jim podařilo takto obrátit 9 jeho obyvatel.
Za významnou událost v novodobější historii obce lze označit stavbu jednotřídní školy, která byla dokončena roku 1814, ačkoliv již dříve vyučoval v domě č.p. 13 Josef Huneš. Jako další ve vesnici vyučoval jeho bratr Václav Huneš. Od roku 1851-1877 ve Vestci vyučoval Karel Čapek, za něhož byla vystavena roku 1876 úplně nová škola. Roku 1882 byla ve škole zřízena knihovna pro žáky, jenž měla na 200 děl v 280 svazcích. V roce 1882 navštěvovalo školu ve Vestci 118 dětí.
Ve Vestci stávala na pozemku číslo 1 tvrz. U této tvrze vznikla malá vesnice a od tohoto názvu pravděpodobně postupným vývojem slova ves vznikl současný název Vestec.
První písemná zmínka o Vestci pochází z roku 1415, kdy je zmíněn Hynek z Dubé jako majitel na Heřmanicích a Vestci. V dobách pohusitských měli ve vlastnictví panství zahrnující i Vestec Strakové z Nedabylic. Majitelem Vestce byl také Jan Straka, jenž se zúčastnil Sv.Kateřinského sněmu roku 1450, kde se hlavně jednalo, jak zakročit proti loupeživým rytířům Koldům ze Žampachu.
Roku 1562 měli v držení Vestec a Heřmanice Zdislav Straka a jeho bratr Jan Starka mladší. Zdislav se uvádí k roku 1572 v tituláři českých stavů a roku 1575 za svědka koupeného statku Skaličky nad Úpou. Následujícím majitelem je Petr Straka, jenž zčásti zakoupil a dílem dědil Heřmanice, Vestec a další movitý majetek. Petr zastával úřad hejtmana hradeckého kraje a umírá roku 1617. Po Petru Strakovi hospodařil na panství jeho nejstarší syn Jindřich, který byl též regentem panství Trčkových.
Roku 1634 byl zavražděn Albrecht z Valdštejna. Trčka z Lípy patřil mezi jeho stoupence a byl následně sťat a byly mu také zkonfiskovány statky. Po smrti Trčkově byly zabaveny statky i Jindřichu Strakovi a následně prodány za 30 tisíc zlatých císařskému plukovníkovi Štěpánovi Verfenu de S. Muritio za věrnou službu císaři. Od něho koupil roku 1637 heřmanské zboží, tedy i Vestec, Oktavian Piccolomini za 21 541 zlatých.
Po skončení třicetileté války roku 1648 dva jezuité s doprovodem několika vojáků, aby se jim nic nestalo, jezdili po náchodském panství a obraceli zbylé evangelíky na víru katolickou. Ve Vestci se jim podařilo takto obrátit 9 jeho obyvatel.
Za významnou událost v novodobější historii obce lze označit stavbu jednotřídní školy, která byla dokončena roku 1814, ačkoliv již dříve vyučoval v domě č.p. 13 Josef Huneš. Jako další ve vesnici vyučoval jeho bratr Václav Huneš. Od roku 1851-1877 ve Vestci vyučoval Karel Čapek, za něhož byla vystavena roku 1876 úplně nová škola. Roku 1882 byla ve škole zřízena knihovna pro žáky, jenž měla na 200 děl v 280 svazcích. V roce 1882 navštěvovalo školu ve Vestci 118 dětí.
UMÍSTĚNÍ
- Území obce: Vestec
- Správní obvod 2: Česká Skalice
- Správní obvod 3: Náchod
- Území NUTS 4: Okres Náchod
- Území NUTS 3: Královéhradecký kraj
- Území NUTS 2: Severovýchod
- Turistická oblast: 24 Kladské pomezí
- Turistický region: Východní Čechy
DALŠÍ INFORMACE: http://www.vestec.wz.cz
Typ záznamu: Historie (archivní dokument)
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 30.08.2004 v 12:48 hodin