Minulost obce
O celé řádce možných sídel od Lejšovky až po Újezd se nezachovaly žádné písemné důkazy, jen kusé pověsti. Jsou potvrzeny jediné dvě vodní tvrze - na labském ostrově Smiřice rybníky obložený Kaltouz.
Na základě všech okolností, které lze vzít v úvahu pro odhad doby prvního osídlení krajiny v jižním oblouku Pleského lesa, tedy kartouzské oblasti, můžeme připustit reálný časový úsek spadající do druhé poloviny 10. století a první poloviny století 11.
Doba založení obce není přesně známá. První písemné zmínky o vsi Lejšovce se objevují až v roce 1533, kdy ji dostal při dělení rodinného majetku Mikoláš Trčka z Lípy. Od té doby se na ní vystřídalo více majitelů.
Matyáš z Gallasů od roku 1635, po něm hraběnka Isabela Magdaléna ze Šternberka (1685). Od roku 1792 náležela obec císařské komoře, potom vídeňské bance, baronu Liebigovi a nakonec Nejvyššímu c. k. fondu rodinnému.
Koncem 18. století bylo v Lejšovce šest větších selských gruntů. Dalších patnáct chalup vlastnilo jen nepatrnou část pozemků.
Z válek, které poznamenaly Lejšovku nejkrutěji, byla válka třicetiletá. Z 21 stavení zůstalo obydleno jen sedm. Vesnice byla svědkem bojů mezi Marií Terezií a Fridrichem II. (1745), zúčastnila se selských bouří roku 1775 a nedaleko obce se přehnala válka v roce 1866. Před ní pracoval lejšovský lid ještě na stavbě pevnosti Josefov.
První světové války se zúčastnili všichni muži z obce.
Za nacistické okupace byli dva občané z Lejšovky chyceni na útěku přes hranice a vězněni, jednomu se podařilo uprchnout a do osvobození se skrýval. Druhý se vrátil z koncentračního tábora v Dachau roku 1945.
V Lejšovce se vždy věnovala většina obyvatel zemědělství. Přitom si v období mezi oběma světovými válkami mnoho drobných zemědělců přivydělávalo různými řemesly nebo jako nekvalifikovaní dělníci, nejvíce ve stavebnictví, zvláště v letech 1918 až 1930. Tou dobou bylo v obci dvacet zedníků.
Dne 23. 8. 1989 byl v Lejšovce při velikém parnu oheň; vyhořela čísla popisná 15 - J. Hlušička, 16 - A. Cejnarová, 14 - K. Hlava, 27 - J. Samek, 38 - J. Fabián, 26 - M. Jandíková.
1890 - na konci roku sčítání lidu - 319 obyvatel
1895 - založen v Lejšovce Sbor dobrovolných hasičů
1899 - proběhlo sčítání lidu: 148 mužů, 152 žen, mimo obec 23, celkem 323 obyvatel; narodilo se 58 dětí, zemřelo 60 lidí
Dne 29. června 1902 proběhl v Lejšovce sjezd sborů dobrovolných hasičů, kterého se účastnilo 14 sborů.
1910 - sčítání: 171 mužů, 164 žen, dohromady 335 lidí
1920 - vybavování knihovny
Na základě všech okolností, které lze vzít v úvahu pro odhad doby prvního osídlení krajiny v jižním oblouku Pleského lesa, tedy kartouzské oblasti, můžeme připustit reálný časový úsek spadající do druhé poloviny 10. století a první poloviny století 11.
Doba založení obce není přesně známá. První písemné zmínky o vsi Lejšovce se objevují až v roce 1533, kdy ji dostal při dělení rodinného majetku Mikoláš Trčka z Lípy. Od té doby se na ní vystřídalo více majitelů.
Matyáš z Gallasů od roku 1635, po něm hraběnka Isabela Magdaléna ze Šternberka (1685). Od roku 1792 náležela obec císařské komoře, potom vídeňské bance, baronu Liebigovi a nakonec Nejvyššímu c. k. fondu rodinnému.
Koncem 18. století bylo v Lejšovce šest větších selských gruntů. Dalších patnáct chalup vlastnilo jen nepatrnou část pozemků.
Z válek, které poznamenaly Lejšovku nejkrutěji, byla válka třicetiletá. Z 21 stavení zůstalo obydleno jen sedm. Vesnice byla svědkem bojů mezi Marií Terezií a Fridrichem II. (1745), zúčastnila se selských bouří roku 1775 a nedaleko obce se přehnala válka v roce 1866. Před ní pracoval lejšovský lid ještě na stavbě pevnosti Josefov.
První světové války se zúčastnili všichni muži z obce.
Za nacistické okupace byli dva občané z Lejšovky chyceni na útěku přes hranice a vězněni, jednomu se podařilo uprchnout a do osvobození se skrýval. Druhý se vrátil z koncentračního tábora v Dachau roku 1945.
V Lejšovce se vždy věnovala většina obyvatel zemědělství. Přitom si v období mezi oběma světovými válkami mnoho drobných zemědělců přivydělávalo různými řemesly nebo jako nekvalifikovaní dělníci, nejvíce ve stavebnictví, zvláště v letech 1918 až 1930. Tou dobou bylo v obci dvacet zedníků.
Dne 23. 8. 1989 byl v Lejšovce při velikém parnu oheň; vyhořela čísla popisná 15 - J. Hlušička, 16 - A. Cejnarová, 14 - K. Hlava, 27 - J. Samek, 38 - J. Fabián, 26 - M. Jandíková.
1890 - na konci roku sčítání lidu - 319 obyvatel
1895 - založen v Lejšovce Sbor dobrovolných hasičů
1899 - proběhlo sčítání lidu: 148 mužů, 152 žen, mimo obec 23, celkem 323 obyvatel; narodilo se 58 dětí, zemřelo 60 lidí
Dne 29. června 1902 proběhl v Lejšovce sjezd sborů dobrovolných hasičů, kterého se účastnilo 14 sborů.
1910 - sčítání: 171 mužů, 164 žen, dohromady 335 lidí
1920 - vybavování knihovny
UMÍSTĚNÍ
- Území obce: Lejšovka
- Správní obvod 2: Smiřice
- Správní obvod 3: Hradec Králové
- Území NUTS 4: Okres Hradec Králové
- Území NUTS 3: Královéhradecký kraj
- Území NUTS 2: Severovýchod
- Turistická oblast: 25 Hradecko
- Turistický region: Východní Čechy
DALŠÍ INFORMACE: http://www.lejsovka.cz
Typ záznamu: Historie (archivní dokument)
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 26.08.2004 v 13:56 hodin