Biosférická rezervace Bílé Karpaty

Biosférická rezervace UNESCO

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla biosférickou rezervací vyhlášena v dubnu 1996. Je šestou a zatím poslední biosférickou rezervací v ČR. Kromě Bílých Karpat jsou to dále NP Krkonoše, NP Šumava, CHKO Pálava, CHKO Třeboňsko a CHKO Křivoklátsko.

Statut Biosférické rezervace znamená formu mezinárodní ochrany přírody. Ta je dána programem MaB (Man and the Biosphere - Člověk a biosféra). Program byl přijat v roce 1974 pod záštitou Organizace spojených národů (OSN) - Radou pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).

Hlavním posláním je ochrana biologické rozmanitosti a udržení harmonického využívání krajiny. Kritérii pro zařazení území do systému BR je tak vedle ochrany divokých živočichů a planých rostlin i ochrana kulturních plemen a odrůd a klasických technologií obhospodařování krajiny.
V praxi to neznamená zpřísnění ochraných podmínek, ale naopak hledání cest dalšího a ekologicky šetrného rozvoje území.

Ochrana přírody a využívání biosférické rezervace je stejně jako v případě CHKO prováděna diferencovaně podle vlastní zonace.


Poloha
Jihozápadní konec vnějšího karpatského oblouku, který zahrnuje pahorkatinné a horské polohy moravské části Bílých Karpat v okresech Zlín, Hodonín a Uherské Hradiště.

Rozloha
71 000 ha

Historie
Vyhlášena v roce 1980, od roku 1996 je také biosférickou rezervací UNESCO

Nadmořská výška
180 - 970 m n. m.

Příroda
Reliéf je tvořen jedním, místy dvěma souběžnými horskými řetězci s četnými dlouhými postranními rozsochami. Centrální část má horský charakter, místy je hřbet rozťat až 500 m hlubokými údolími řek, která je odvodňují do povodí Váhu. Celé území je tak tvořeno několika samostatnými horskými skupinami (Radějovská vrchovina, Javořina, Lopeník, Javorník, Vršatec). Na moravské straně zcela chybí výrazné skalní útvary.

Vzácné a chráněnné druhy
Charakter území je dán jeho staletým využíváním a svou podobou rozsáhlého anglického parku, kde se střídají zalesněné části (45 %) s jednosečnými květnatými loukami a solitérními rozsochatými duby a buky nemá v Evropě obdobu. Díky rozmanitosti mikroreliéfu se Bílé Karpaty staly domovem rozličných druhů naší květeny; od stepních druhů až po ty výlučně mokřadní. Prosluly zejména výskytem vstavačovitých. Nejvýznamnější jsou tořič čmelákovitý, rudohlávek jehlancovitý, vstavač trojzubý, vstavač osmahlý, vojenský, obecný, prstnatec bezový a další. Dále zde najdete lilii cibulkonosnou, všivec statný a kýchavici černou, která zde roste na jediném místě na Moravě. Druhá lokalita je na Slánsku v Čechách. Vyskytuje se tu rys ostrovid, medvěd hnědý, kočka divoká, strakapoud jižní i bělohřbetý, lejsek malý, ťuhýk rudohlavý, čáp černý a krkavec velký, potkáte zde užovku stromovou a potěší vás bohatý výskyt motýlů, ale i jiného hmyzu.

Přírodní zajímavosti
Čertoryje, Cestiska, Porážky, Hrčánky, Kaňoury, Mechnačky, Mravenčí louka, Pod Horou, Pod Hribovňou, Sviní hnízdo, Šumlatová, U Petrůvky, Vápenky, Za lesem, Sidonie, Ve Vlčí. O těchto i dalších lokalitách získáte informace u správy CHKO.

Hlavní turistická centra
V oblasti CHKO leží několik větších měst, která nabízejí dobré možnosti ubytování a stravování. Jsou jimi např. Uherské Hradiště, Uherský Brod, Hodonín i poněkud vzdálenější Zlín.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.BileKarpaty.cz